Pro návštěvníkyPro školy a rodiny

Zámek Čechy pod Kosířem

 

ZÁMEK

Klasicistní zámek obklopený přírodně krajinářským parkem o rozloze 21,5 hektaru, který patří k nejcennějším objektům historické zeleně na Moravě, je spjat se šlechtickým rodem Silva Tarouca. Přítelem uměnímilovné hraběcí rodiny byl slavný český malíř Josef Mánes, který  Čechy pod Kosířem pravidelně navštěvoval a tvořil zde v letech 1849–1871.
Zámek byl veřejnosti zpřístupněn v dubnu 2016. Pro návštěvníky byly otevřeny 3 prohlídkové okruhy:

1) Zámek: komentovaná prohlídka historických interiérů zámku zaměřená na rod Silva Tarouca a jejich nejznámějšího hosta, Josefa Mánesa.

2) Park: Komentované prohlídky zámeckého parku a staveb v něm umístěných.

3) Muzeum filmů Zdeňka a Jana Svěrákových: Formou volné prohlídky jsou návštěvníci seznámeni se společný dílem otce a syna Svěrákových.

Zámek zároveň stále prochází rozsáhlou rekonstrukcí, jejíž dokončení je plánováno na rok 2020.


Zámecký park můžete navštívit denně od 8 do 18 hodin.

 

ZÁMECKÝ PARK

Zámecký park v Čechách pod Kosířem, rozkládající se na ploše 21,5 ha, patří mezi nejcennější romantické krajinářské realizace v České republice. Na jeho tvorbě se významnou měrou podílel původem portugalský hraběcí rod Silva-Tarouca, proslulý dlouhou tradicí zájmu o zahradní tvorbu. Objekt je také významný častými pobyty  malíře Josefa Mánese mezi lety 1849–1871, který mohl koncepci parku významně ovlivnit.

Ve druhé polovině 16. století (do roku 1583) byla na místě dnešního zámku vybudována renesanční tvrz, u níž  lze předpokládat existenci alespoň užitkových zahrad. Za Marie Terezie Antonie z Liechtensteina, která mezi lety 1708–1716 nechala tvrz přestavět na barokní čtyřkřídlý zámek s průčelím obráceným na jih, se zámecká zahrada  skládala z více ploch převážně užitkového charakteru s okrasnými prvky. Výraznými prvky zde byly osy alejí – jako samostatně umístěné promenády, bez vzájemných vazeb a kontaktů s krajinou, kromě osy cesty do Služína, která naopak park s okolní krajinou propojovala. Doloženými prvky v této zahradě byly dominantní kopec (častý prvek barokních zahrad), bazén na jednom z mlýnských náhonů a oranžérie (dnes již jen travnatá plocha).

První etapa krajinářské přestavby (1809–1835) se nesla v duchu anglo-čínského stylu. Spočívala pouze v postupném vkládání rozvlněné a spletité struktury pěšin s roztroušenými skupinami dřevin a bylin do původní kompozice parku.

Druhá etapa krajinářské přestavby (1835–1872) je pro rozvoj parku nejzásadnější. Během bezmála čtyř desítek let byla vybudována kompozice, která zůstala zachována či skryta v současném stavu porostů. Byly založeny oba rybníky a v této souvislosti provedeny zásadní modelace terénu. V parku vznikly drobné stavby jako pseudogotická romantická Červená věž sloužící jako rozhledna a klasicistní Mánesův pavilon (tzv. salet, 1840–1843), v sousedství zámku byla v roce 1853 vybudována pseudogotická oranžérie podle projektu Vojtěcha Ignáce Ullmanna, předního představitele historismu v české architektuře 19. století. Trojlist s erby do jejího průčelí navrhl sám Josef Mánes. Především však byla v zámeckém parku založena  základní druhově jednoduchá struktura porostů s využitím dřevin z dřívějších etap vývoje. Terénní modelace rozdělily park do dvou velkých prostor: plochu v okolí zámku a plochu u Velkého rybníka. Byly vytýčeny pohledové osy na zámek a drobné stavby z různých míst v parku.

Třetí etapa krajinářských úprav v období let 1872–1936 je spojena s osobností  Františka Josefa II. Silva-Tarouca (1858–1936), který se velmi zajímal o zahradní tvorbu a sám napsal teoretickou studii Der Park, a jeho mladšího bratra Arnošta Emanuela (1860–1936), majitele průhonického zámku a tvůrce tamního proslulého parku, který na své dětství v Čechách pod Kosířem vzpomíná takto:
     „Můj otec měl sklon k umění a věrný přítel naší rodiny Josef Mánes, jenž každoročně strávil u nás nějakou dobu, miloval přírodu a její krásu stejně vřele jako svůj národ a svoji vlast. Myslím, že on to byl, jenž první vedl moji neumělou ruku při pokusech nakreslit zvíře, nebo strom.  V kreslení sice nedocílil jsem velkého úspěchu, ale naučil jsem se již jako dítě pozorovati a tato schopnost byla mně napříště nejen požitkem, ale značně podpořila a působila na moji další tvorbu. Již jako malý hoch slyšel jsem tolik vyprávěti a horovati o přírodě a krajinách, o perspektivě a náladách, o osvětlení, světle a stínu, že tyto pojmy se mně staly běžnými, ač jsem je teprve později plně pochopil."

Tato etapa přináší zejména výrazné obohacení sortimentu z části pocházejícího z Dendrologické zahrady v Průhonicích.  Park byl ovlivněn moderním trendem „sbírkaření“, souvisejícím s dovozem cizokrajných dřevin především z Asie a Ameriky. V této etapě byly vysazeny především jehličnaté dřeviny,  a to i v nové části parku – východně od Mánesova pavilonu. V parku se objevily secesní prvky v podobě dvou ornamentálních záhonů, umístěných před vstupní průčelí zámku.

Po této etapě park stagnoval. Poslední majitel František Arnošt udržoval objekt v letech 1936–1943 jen s obtížemi a po jeho smrti byl majetek zestátněn. Prostor parku zarůstal nálety a chátrala i architektura.

Od roku 1980 započala postupná obnova parku díky iniciativě Muzea Prostějovska v Prostějově. Byly upraveny komunikace, travnaté plochy a vybagrován Malý rybník. V roce 1987 byla zahájena novodobá obnova parku podle návrhu Ing. Jaroslava Šubra.

Od roku 2008 je zámek s parkem majetkem Olomouckého kraje, jeho správa byla svěřena Vlastivědnému muzeu v Olomouci. V roce 2009 byla zpracována studie s názvem Zámek Čechy pod Kosířem – rekonstrukce a využití objektů a revitalizace parku. Podstatou tohoto konceptu obnovy je rehabilitace romantické kompozice ze druhé třetiny 19. století. Práce s porosty by měla být vedena v duchu dendrologické sbírky založené koncem 19. a začátkem 20. století. Tato studie řeší pohled do budoucna nejen v oblasti nových výsadeb, ale i obnovy různých pohledů a průhledů v parku i mimo něj.

 

ORANŽERIE

V letech 1852–1853 byla v sousedství zámku postavena pseudogotická oranžérie podle projektu Vojtěcha Ignáce Ullmanna (1822–1897), předního představitele historismu v české architektuře 19. století a spolupracovníka Josefa Mánesa. Do jejího průčelí Josef Mánes navrhl umístění dekorativního trojlistu s erby. V letech 2011–2012 prošla oranžérie kompletní rekonstrukcí. V současnosti je využívána jako zámecká kavárna, pro kulturní akce a svatby.

 

SVATEBNÍ OBŘADY (KULTURNÍ A SPOLEČENSKÉ AKCE)

V Zámeckém areálu Čechy pod Kosířem je možno uzavřít občanský i církevní sňatek.

Pro pořádání svatebního obřadu si můžete zvolit místo v samotném zámeckém parku (včetně Mánesova altánku) nebo v nově zrekonstruované zámecké oranžérii.V rámci poplatku za uspořádání svatebního obřadu umožníme vstup snoubencům a svatebním hostům do zámeckého areálu a zajistíme obřadní místo.Konkrétní požadavky a služby je možné domluvit či přizpůsobit dle individuálních představ a daného ceníku služeb. Ceník těchto služeb Vám na požádání zašleme.Termín obřadu je nutné rezervovat, závazným se stává po podpisu Smlouvy o poskytování služeb. Smlouva se zpravidla uzavírá s některým ze snoubenců. Uzavření Smlouvy o poskytování služeb se provádí dle domluvy přibližně jeden měsíc před konáním obřadu ve Vlastivědném muzeu v Olomouci.

Fotografování je možné v den svatby kdykoliv v otevírací době.  Parkování je  zdarma před vstupní branou do Zámeckého areálu nebo v prostorech obce Čechy pod Kosířem. Parkování (vjezd) v rámci Zámeckého areálu je zpoplatněno.

Kontakt: Zámek Čechy pod Kosířem, Mánesova 1, 798 58 Čechy pod Kosířem; www.zamekcechy.cz; mail: kastelancpk@seznam.cz; tel. 773 784 110

  • Slavnostní otevření zámku v Čechách pod Košířem dne 2. dubna 2016
    Slavnostní otevření zámku v Čechách pod Košířem dne 2. dubna 2016
    Slavnostní otevření zámku v Čechách pod Košířem dne 2. dubna 2016
    Slavnostní otevření zámku v Čechách pod Košířem dne 2. dubna 2016
    Slavnostní otevření zámku v Čechách pod Košířem dne 2. dubna 2016
    Slavnostní otevření zámku v Čechách pod Košířem dne 2. dubna 2016
    Slavnostní otevření zámku v Čechách pod Košířem dne 2. dubna 2016
    Slavnostní otevření zámku v Čechách pod Košířem dne 2. dubna 2016
  • Slavnostní otevření zámku v Čechách pod Košířem dne 2. dubna 2016
    Slavnostní otevření zámku v Čechách pod Košířem dne 2. dubna 2016
    Slavnostní otevření zámku v Čechách pod Košířem dne 2. dubna 2016
    Slavnostní otevření zámku v Čechách pod Košířem dne 2. dubna 2016
    Slavnostní otevření zámku v Čechách pod Košířem dne 2. dubna 2016
    Slavnostní otevření zámku v Čechách pod Košířem dne 2. dubna 2016

Statistiky návštěvnosti

TOPlist
Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

Moravia Tips
Mediální partneři
Vlastivědné muzeum
v Olomouci je
příspěvkovou organizací
zřízenou a financovanou
Olomouckým krajem

Olomouc region Card     Rodinné pasy     Senior Pas

Vlastivědné muzeum v Olomouci, nám. Republiky 5, 771 73 Olomouc
tel. 585 515 111, fax: 585 515 133, e-mail: vmo@vmo.cz, ID datové schránky: ynwiv3i