PŘEDNÁŠKA: NEJVÝZNAMNĚJŠÍ FOTOGRAFOVÉ V KRÁLOVSTVÍ ČESKÉM V 19. STOLETÍ
29. 02. 2024
Radeckého sál, VMO
Jako součást výstavy NEJSTARŠÍ FOTOGRAFIE OLOMOUCE proběhne ve Vlastivědném muzeu v Olomouci přednáška fotografa a historika fotografa Pavla Scheuflera.
Pavel Scheufler (* 25. září 1950, Praha) je český publicista, historik fotografie a fotograf. Zabývá se převážně fotografií na území Rakouska-Uherska do roku 1918. V letech 1990–2016 přednášel historii fotografie na FAMU. V období 1992–2002 byl členem Rady Českého rozhlasu, v letech 1996–2012 spolupracoval s časopisem FotoVideo.
Činnost
Fotografii se věnuje již od mládí a zájem o proměny všedního života v průběhu času ho brzy přivedl k dějinám fotografie. Po studiích historie a archivnictví a muzeologie se specializoval na dějiny fotografie se zaměřením na střední Evropu, zejména české země. V letech 1970–1988 byl odborným pracovníkem Muzea hlavního města Prahy, 1988–1996 odborným pracovníkem Národního technického muzea v Praze.
Roku 1982 začal vyučovat dějiny fotografie na Pražské fotografické škole, roku 1990 se stal pedagogem na FAMU. Jako fotograf se v 70. a 80 letech zabýval dokumentací architektonických proměn Prahy a jejího okolí. Od roku 1984 se začal zabývat digitální fotografii a o rok později digitalizací jako způsobu uchování historických fotografií. V roce 1987 se stal členem Svazu výtvarných umělců jako videoartista, jímž se v té době rovněž zabýval (viz dokument Viva Video, Video Viva).
Od roku 1984 se systematicky věnuje připomínání méně známých osobností historie fotografie prostřednictvím knih, výstav i expozic (například v NTM, MFMOM v Jindřichově Hradci a G 4 v Chebu), provádí odborné konzultace k dějinám fotografie a uchování fotografických památek[4] účastní se projektů souvisejících se záchranou fotografického dědictví. Založil Elektronické muzeum fotografie, zásadně přispěl k založení MFMOM v Jindřichově Hradci. Od roku 2002 je hlavním lektorem třísemestrální Večerní fotoškoly Centra FotoŠkoda, kde využívá svých znalostí z dějin fotografie a zúročuje vlastní fotografické zkušenosti. Působí také jako kurátor výstav své partnerky Lucie Horuckové, která je malířka a restaurátorka fotografie a papíru. Ze záliby píše verše a povídky. Udržuje sbírku historických fotografií, z nichž malou část prezentuje na svých webových stránkách.
V letech 1992 až 2002 byl také veřejně činný jako člen Rady Českého rozhlasu, převážně ve funkci místopředsedy.
Jako historik přispěl zásadním způsobem ke zmapování nejstarších dějin fotografie v České republice. Má významný podíl na popularizaci počátků české fotografie a jejích průkopníků, jako byli například Jindřich Eckert, František Fridrich, František Krátký či Jan Nepomuk Langhans. Připravil na 120 výstav v Česku a zahraničí a je autorem přes 60 knih, z nichž devět bylo prvních monografií fotografů.
Přednášku fotografa a historika fotografie známého desítkami vydaných knih doprovodí projekce prací fotografů Wilhelma Horna, Františka Fridricha, Jindřicha Eckerta, Františka Krátkého a Rudolfa Brunera-Dvořáka. Současně bude naznačen vývoj od aranžmá v ateliérech po živou bezprostřední fotografii, což podmiňovaly možnosti dobové fotografické techniky.
Přednáška se uskuteční ve čtvrtek 29. 2. 2024 od 17:00 hodin, v Radeckého sále Vlastivědného muzea v Olomouci.
