Hudba. Divadlo. Zážitek. To je festival Baroko!

01. 06. 2024 – 12. 06. 2024

Vlastivědné muzeum Olomouc, Koncertní síň Uničov, Klášter augustiánů ve Šternberku

27. ročník oblíbeného festivalu starší české hudby BAROKO 2024 se koná až do 12. června v nově opraveném sále sv. Kláry ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. Dramaturgové se zaměřují na interpretaci hudby 17. a 18. století s použitím dobových nástrojů a kladou důraz na uvádění novodobých premiér barokních a klasicistních skladeb vzniklých v Čechách a na Moravě. Letošní ročník opět nabízí bohatý program. Můžete se těšit na virtuózní houslové sonáty, klavírní trio, recitál, ale i premiéru českých zpěvoher nebo komorních oper na slavná barokní libreta.

„Hudbu, která bude i letos na festivalu znít, nikde jinde neuslyšíte, byla 200 let ukrytá v archivech. Ač jsme se letos nepřihlásili žádným podtitulem, dramaturgie je sestavena výhradně z děl českých autorů u příležitosti Roku české hudby 2024. Náš zájem je ale nasměrován na starou hudbu před Bedřichem Smetanou,“ pozval na festival organizátor a zakladatel akce Tomáš Hanzlík.

Festivalu Baroko byla společností EFA (European Festival Association) udělena známka EFFE – evropská známka kvality pro pozoruhodné umělecké festivaly, které toto ocenění získávají za práci v oblasti umění, zapojení umělecké komunity i veřejnosti a za mezinárodní otevřenost. Organizuje ho Vlastivědná společnost muzejní v Olomouci ve spolupráci s Vlastivědným muzeem v Olomouci, spolkem Ensemble Damian, Univerzitou Palackého v Olomouci, Městským kulturním zařízením Uničov a Handkeho spolkem.

Foto: organizátoři festivalu Baroko, Michal Málek

Webové stránky festivalu.

Předprodej vstupenek zde.

Festival Baroko: přirozeně krásná hudba, kterou 200 let nikdo neslyšel

Rozhovor s Tomášem Hanzlíkem, zakladatelem festivalu a dramaturgem

Stejně jako loni jste i letos dramaturgii festivalu zaměřili výhradně na českou hudbu. Na co se mohou návštěvníci těšit?

V rámci Olomouce a okolí máme v programu zastoupené skladatele L. Dietricha, A. F. Tovačovského a pak jsou to skladatelé z Kroměříže nebo ti, kteří se pohybovali v piaristických klášterech na Moravě. Nejzajímavější na tom je, že se jedná o hudbu, která se hrála před 200 lety a od té doby ji tady nikdo neslyšel. Jedná se o přirozeně krásnou hudbu, která může zaujmout širokou veřejnost, nejen muzikology a specialisty.

Festival vždy přináší řadu novodobých premiér. Jaké to budou?

Pravdou je, že publikum vždycky nejvíce ocení věci, které jsou udělány scénicky. My máme vizuálně výrazný styl, takový až přemrštěný. Letos jej uplatníme v novodobé světové premiéře české zpěvohry Holoprtské posvícení. Jedná se o dílo z východních Čech. Tato skladba je zajímavá tím, že má velice, řekl bych, peprný a na svou dobu odvážný český text.

Ve stejný večer 2. června zazní velice truchlivá skladba z roku 1798 nazvaná Kantáta o Mozartově smrti, kterou napsal český autor J. J. Rösler 7 let po skladatelovi smrti. V Čechách byl tehdy velký Mozartův kult, byl tady milován a hrán a hudebníci ho všemožně uctívali. A tohle je jeden z dokladů, jak si ho vážili. Je na tom velmi zajímavé, že Röslera tady skoro nikdo nezná a přitom byl schopný napsat kantátu v Mozartově stylu. I v té kvalitě jeho pozdních, vrcholných skladeb.

Interpreti k provozování staré hudby používají historické nástroje. Jedná se tedy o velmi specifickou dramaturgii. Objeví se v repertoáru nějaká novinka?

Původně orchestrální partitury, které se bohužel dochovaly jen v klavírním výtahu, nebudeme hrát na moderní klavír, ale na dobový, kladívkový, a protože chceme simulovat, že tam byly původně dechové a smyčcové nástroje, zapojíme i přenosné varhany. Tím docílíme trochu i té zádušní, kostelní atmosféry.

Kde všude se skladby před 200 lety hrály? Bylo to napříč společenským spektrem?

Ano. Máme skladby, které byly určené ke korunovacím, k slavnostním ceremoniím a intronizaci církevních hodnostářů, ale potom jsou to díla napsaná pro ochotníky na malém městě, kteří se tím bavili navzájem. Je překvapivé, že i tyto regionální skladby mají často značnou uměleckou hodnotu.

V programu se objeví i vaše autorská díla, můžete je blíže představit?

Mám radost, že se celý festival letos uskuteční v kostele Sv. Kláry, který byl pro festival dlouhodobě nedostupný. Uvedeme tam komorní operu Endymio, která měla v kostele premiéru v roce 2001. Je to prostor s velkou kostelní akustikou, která vytváří takový zvláštní dojem a má až meditační efekt. A to je něco, co mě velice přitahuje nejen u duchovní hudby, ale i u té koncertní. A jsem rád, že si tu operu po těch 23 letech můžeme opět zahrát.

Program ve Vlastivědném muzeu v Olomouci

(sál sv. Kláry)

sobota 1. 6. / 19:00 /

František Škroup (1801–1862): Souborné provedení klavírních trií

Trio Unitas (Magdalena Malá, Petra Matějová, Helena Matyášová)

neděle 2. 6. / 19:00 /

Jan Josef Rösler (1771–1812): Kantáta o Mozartově smrti

Novodobá světová premiéra smuteční skladby z roku 1798.

Veronika Kaiserová, Markéta Israel Večeřová, Hana Solanská, Dorota Grossová – soprány

Jan Branžovský (1790–1840?): Holoprtské posvícení

Novodobá premiéra české zpěvohry z Třebechovic pod Orebem

Bel canto, Jana Synková, Ensemble Damian, Tomáš Hanzlík

Petra Matějová – fortepiano, Martin Smutný – pozitiv

pondělí 3. 6. / 19:00 / V

Leoš Janáček (1854–1928): In modo antiquo

Juvenilní kompozice v archaizujícím stylu imitujícím renesanční a barokní polyfonii doplněné o raně barokní experimentální hudbu italské provenience

Musica Florea, Marek Štryncl

úterý 4. 6. / 19:00 /

Česká “liga mistrů“

Virtuózní houslové sonáty G. Fingera, H. I. F. Bibera, J. Gureckého, V. Vodičky, J. A. Štěpána, J. K. Vaňhala, F. Bendy a J. J. Ryby k oslavě Roku české hudby.

Jiří Sycha – housle, Filip Dvořák – cembalo

středa 5. 6. / 19:00 /

František Max Kníže (1784–1840): Písně pro jeden hlas při kytaře

240 let od narození skladatele, jehož balady a romance zlidověly. Novodobá premiéra autorových méně známých písní na české i německé texty.

Ondřej Benek – tenor, Jan Tuláček – romantická kytara

čtvrtek 6. 6. / 19:00 /

Václav Jan Tomášek (1774–1850): Písně s průvodem fortepiana

Recitál u příležitosti 250. výročí narození skladatele

Irena Troupová – soprán, Petra Matějová – fortepiano

pátek 7. 6. / 19:00 /

Prošli zdejší krajinou

Novodobé premiéry skladeb P. J. Vejvanovského, T. N. Koutníka, V. Kalouse, A. J. N. Brosmanna, J. Kolence, L. Dietricha, A. Förchtgotta Tovačovského, L. Janáčka

Ensemble Damian, Tomáš Hanzlík