Olomoucký kraj hledá nové tradice k zápisu. Mění se pravidla péče o kulturní dědictví
01. 07. 2026 – 31. 12. 2026
Vlastivědné muzeum v Olomouci
Průvod ke cti svaté Pavlíny v Olomouci, novodobá pouť krojovaných Hanáků, tradice ruční výroby papíru ve Velkých Losinách nebo další zvyky spojené s městy, církevním či aristokratickým prostředím. Tradice, které se dosud nemohly ucházet o zápis na Seznam nemateriálního kulturního dědictví Olomouckého kraje, nyní dostávají novou příležitost. Po více než dvaceti letech se totiž výrazně mění pravidla péče o živé kulturní dědictví. Regionální pracoviště při Vlastivědném muzeu v Olomouci (VMO) zároveň vstupuje do nové etapy pod názvem Regionální pracoviště pro nemateriální kulturní dědictví Olomouckého kraje.
Změna navazuje na proměnu celostátního systému péče o nemateriální kulturní dědictví. Česká republika se této oblasti systematicky věnuje od roku 2003, kdy reflektovala Úmluvu UNESCO o zachování nemateriálního kulturního dědictví. V Olomouckém kraji funguje odborné pracoviště při Vlastivědném muzeu v Olomouci od roku 2005. Dosud se zaměřovalo především na tradiční lidovou kulturu a venkovské prostředí. Nová pravidla ale rozšiřují pohled na živé kulturní dědictví v celé jeho šíři.
„Je to velká změna, která významně rozšiřuje naše možnosti. Řada jedinečných tradic se dosud na krajský seznam nemohla dostat jen proto, že nevznikla v lidovém prostředí. Typickým příkladem je každoroční průvod s ostatky svaté Pavlíny v Olomouci. Jde o tradici starou několik století, která je pro město velmi významná, přesto dosud nesplňovala úzké kritérium lidovosti. Nově se otevírá prostor i podobným tradicím nebo novodobějším kulturním fenoménům, které mají pro své komunity mimořádný význam,“ vysvětluje vedoucí Regionálního pracoviště pro nemateriální kulturní dědictví Olomouckého kraje Andrea Mrkusová.
Nová pravidla posilují roli samotných nositelů tradic
Právě lidé, spolky nebo komunity, které tradici udržují a předávají dalším generacím, by měli být těmi, kdo projeví zájem o její zápis.
„Nemateriální kulturní dědictví nestojí na budovách ani sbírkových předmětech, ale především na lidech. Bez jejich zájmu a aktivního předávání tradice nemohou přežít. Proto chceme, aby se na nás jejich nositelé obraceli sami. Regionální pracoviště jim pomůže s přípravou podkladů i samotnou nominací. Zápis na seznam zároveň představuje závazek – tradici chránit, rozvíjet a předávat dalším generacím,“ doplňuje Andrea Mrkusová.
Na Seznam nemateriálního kulturního dědictví Olomouckého kraje mohou být navrženy tradice, které jsou stále živé, jejich nositelé je považují za součást své identity a aktivně je předávají dalším generacím. Patří sem například ústní tradice a vyprávění, folklor, komunitní slavnosti, obřady, tradiční i novodobější řemesla, technologie nebo znalosti a zkušenosti spojené s přírodou. Naopak zapisovat nelze hrady, zámky, kostely či jiná hmotná kulturní dědictví ani zcela nové akce, které se dosud nestaly tradicí.
Olomoucký kraj má v současnosti na svém seznamu dvanáct zapsaných položek. Patří mezi ně například tradiční léčebné procedury a odkaz Vincenze Priessnitze, výroba Olomouckých tvarůžků, Jízda králů v Doloplazích u Olomouce, velikonoční slavnosti Matiček a Ježíškových Matiček na Hané nebo ostatky s hanáckým právem ve Skrbeni.
„Vlastivědné muzeum v Olomouci dlouhodobě vytváří prostor pro setkávání s živým kulturním dědictvím. Ať už jde o Řemeslný jarmark, Festival vojenských kuchyní nebo další akce zaměřené na tradiční dovednosti a zvyky, naším cílem je ukazovat, že kulturní dědictví patří lidem a stále má své místo v současném životě. Nová pravidla jsou dalším krokem, jak tuto myšlenku rozvíjet,“ říká ředitel Vlastivědného muzea v Olomouci Jakub Ráliš.
Podrobné informace o podmínkách zápisu i formulář: Mám tip na živé dědictví, najdou zájemci na webu www.lidovakultura-ok.cz. Regionální pracoviště následně návrh posoudí a v případě splnění podmínek zahájí s nositeli tradice přípravu nominace.
