Osm přednášek, osm pilířů civilizace. Od Tróje až k počátkům písma
05. 11. 2026 – 30. 04. 2027
Vlastivědné muzeum v Olomouci
Odehrála se trojská válka skutečně? Čemu věřili první zemědělci? Jak vznikaly mocenské elity a o čem lidé psali před tisíci lety? Osm přednášek, osm pilířů civilizace a osm příležitostí podívat se do minulosti trochu jinak. Vlastivědné muzeum v Olomouci zve na přednáškový cyklus, v němž přední čeští archeologové a odborníci představí objevy, které nám pomáhají pochopit vznik a vývoj lidské společnosti. První setkání se uskuteční 5. listopadu 2026 a zavede návštěvníky do legendární Tróje.
Co všechno museli naši předkové vymyslet, objevit a změnit, aby vznikl svět, jaký známe dnes? Odpovědi nabídne osm setkání věnovaných základním pilířům civilizace – městům, právu, technologiím, zemědělství, obchodu, náboženství, moci a písmu. Přednáškový cyklus doprovází výstavní projekt Pilíře civilizace a propojuje archeologické nálezy s příběhy lidí, kteří žili před stovkami i tisíci let. Návštěvníci se dozvědí, co nám o dávných společnostech prozrazují hmotné památky, jak archeologové rekonstruují minulost a proč jsou některé otázky aktuální i dnes.
Přednášky začínají v 18.00.
5. listopadu 2026
Trója: Co nám Homér neřekl
Prof. PhDr. Peter Pavúk, Ph.D.
Ústav pro klasickou archeologii, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha
Pilíř: Města a urbanizace
Trojská válka patří k nejslavnějším příběhům antiky – ale odehrála se skutečně? A pokud ano, co z Homérova vyprávění můžeme hledat v archeologických nálezech? Přednáška nás zavede do Tróje doby bronzové, k jejím hradbám, domům a vrstvám zničení, ale také do světa Mykéňanů a Chetitů. Podíváme se na to, jak se z událostí pozdní doby bronzové mohl postupně zrodit příběh o trojské válce, co nám o něm Homér řekl a co naopak ne. A protože se Homérův svět stále vrací i na filmová plátna, od archeologie a antické epiky se nakonec dostaneme až k nové Odysseji Christophera Nolana a k otázce, proč nás Trója, Achilleus a Odysseus fascinují i po více než třech tisících letech.
3. prosince 2026
Archeologie v zákonech
Mgr. et Mgr. Róbert Antal, Ph.D.
Archeologický ústav Akademie věd České republiky, Brno
Pilíř: Právo a spravedlnost
Možnosti současné archeologické památkové péče v české legislativě. Co přináší nový stavební zákon a jak se změní realizace archeologických výzkumů a jejich zpracování.
7. ledna 2027
Technologie výroby a použití kamenných broušených nástrojů neolitu
Doc. PhDr. Radomír Tichý, Ph.D.
Katedra archeologie, Filozofická fakulta Univerzity Hradec Králové; koordinátor aktivit a projektu Archeoparku pravěku ve Všestarech
Pilíř: Technologie a umění
14. ledna 2027
Archeobotanika a světová centra počátků zemědělství
Doc. PhDr. Jaromír Beneš, Ph.D.
Archeologický ústav, Filozofická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
Pilíř: Obživa a domestikace
Téma přednášky: Počátky pěstování plodin na Předním východě.
21. ledna 2027
Hledání a nalézání pravěké těžby kamenných surovin v Čechách
PhDr. Pavel Burgert, Ph.D.
Ústav pro archeologii, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha
Pilíř: Obchod a ekonomika
Téma přednášky: Těžba a distribuce surovin v neolitu.
28. ledna 2027
Společnost prvních zemědělců a její svět idejí
Doc. Mgr. Petr Květina, Ph.D.
Archeologický ústav Akademie věd České republiky, Praha
Pilíř: Náboženství a víra
Téma přednášky: Neolitický svět idejí, společnost a její organizace z pohledu etnoarcheologie.
11. února 2027
Společenské elity a Morava v končící době bronzové a začínající době železné
Doc. Mgr. Martin Golec, Ph.D.
Sekce archeologie Katedry historie, Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
Pilíř: Společnost a moc
Výzkum doby bronzové a starší doby železné na Moravě přináší stále nové poznatky, které mění pohled na model společnosti. Vznik a udržování moci náčelnické společnosti odráží politické, ekonomické, vojenské a náboženské „nástroje“, jejichž archeologické fragmenty jsme schopni zachytit a porozumět jim. Stavba center, organizace výroby a trhu, budování pohřebních monumentů a dálkových komunikací s přepravou zboží napříč střední Evropou jsou typické. Morava se stala rušnou křižovatkou mezi místními, jinými a cizími. Přechod doby bronzové a železné je jedním z největších zvratů v dějinách Evropy vůbec.
Duben 2027 – termín bude upřesněn
Nejstarší psané texty z Předního východu
Doc. PhDr. Jana Mynářová, Ph.D.
Ústav starého Předního východu, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha
Pilíř: Písmo a komunikace
Téma přednášky: O čem jsou nejstarší psané texty z Předního východu.
