Olomouc – patnáct století města
Stálá expozice situovaná v prostorách bývalého klášterního komplexu Vás provede dějinami této významné moravské metropole.
Olomouc jako hlavní sídlo moravského biskupa (arcibiskupa), Olomouc jako centrum vzdělanosti s nejstarší univerzitou na Moravě a Olomouc jako vojenská pevnost. Všechny tyto složky se v historii města navzájem prolínaly a nesmazatelně zapsaly do její dnešní podoby.
V sedmi hlavních tématech je odvyprávěn příběh dějin města od 6. století, drsné doby raného středověku, až po naši současnost, práh jednadvacátého století. Široké spektrum vystavených předmětů – od archeologických nálezů, přes památky uměleckého řemesla a knižní kultury, po předměty denní potřeby – dokládá zdejší bohatý církevní, měšťanský a vojenský život.
Úvodní část expozice Na úsvitu dějin, která představuje především materiál z řady archeologických výzkumů 20. století, je věnována slovanskému osídlení Olomouce a jejího okolí v 6. až 11. století.
Druhý příběh U počátků české státnosti (12.–13. století) seznamuje návštěvníka s procesem formování českého přemyslovského státu a jeho církevní struktury. Zaujmou jej zde jistě především památky spojené s činností mimořádné osobnosti olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka (1126–1150), zakladatele románského (Přemyslovského) biskupského paláce a písařské dílny, díky níž se Olomouc řadila mezi nejvýznamnější kulturní centra českých zemí.
Věk vzestupu a pádu (1300–1450), třetí část historické expozice, zachycuje období husitských válek, v nichž Olomouc zaujala roli významného činitele protihusitské opozice, i myšlenkový svět stejně smýšlejících řeholníků v kartuziánském klášteře v Dolanech u Olomouce.
Období mimořádného rozvoje města spojené s růstem jeho politického vlivu za panování králů Matyáše Korvína a Vladislava Jagellonského je námětem příběhu čtvrtého, nazvaného Křižovatka Evropy (1450–1550).
Hrdinkou pátého příběhu je Barokní metropole (1550–1790), jejíž podobu mimořádným způsobem ovlivnil jak dvůr olomouckých biskupů (od r. 1777 arcibiskupů) společně s kapitulou a jezuitskou akademií, tak zájmy městské obce, cechů a vojska. Vystavené práce představují jedinečné ukázky barokní výtvarné kultury.
Šesté vyprávění sleduje cestu Olomouce Od pevnosti k modernímu městu (1790–1918). Zrušení olomoucké pevnosti a zbourání většiny jejích hradeb ve 2. polovině 19. století uvolnilo cestu rozvoji dopravy, růstu nových živností i proměně městského urbanismu. Na přelomu 19. a 20. století se díky tomu Olomouc zařadila mezi moderní evropská města s pulzujícím společenským životem.
Závěrečný sedmý příběh, nazvaný V nových časech (1918–1945), připomíná nedávnou minulost města od vzniku tzv. první republiky do konce 2. světové války. Na něj v prostorách schodiště volně navazují základní milníky moderních dějin Olomouce 2. poloviny 20. století, představené formou obrazové dokumentace.
Pro zvídavé návštěvníky expozice Olomouc – patnáct století města je připraveno i mimořádné překvapení. Zvláštní dimenzi, značně rozšiřující základní výběr témat i artefaktů obsažených ve stálé expozici, představuje elektronická databáze. Prostřednictvím dotykových obrazovek umístěných v expozici jsou zpřístupněny jak odborné texty, tak obrazové dokumenty rozvíjející a prohlubující jednotlivě prezentovaná témata.
Co Vás určitě zaujme?
Hvězdný glóbus
Glóbus úctyhodných rozměrů (obvod činí 397 cm) byl zhotoven koncem 17. století pro olomouckou univerzitu, kde zdobil její knihovnu. Plášť je sestaven z dřevěných segmentů, které pokrývají malby. Ty zachycují 74 souhvězdí v podobě alegorických postav. Zobrazení doplňují zlacené kroužky jednotlivých hvězd. Uvnitř glóbu byl při restaurování nalezen pamětní záznam s údaji o jeho vzniku a tvůrcích.
Model Sloupu Nejsvětější Trojice
Dřevěný model Sloupu Nejsvětější Trojice, vysoký 180 cm, jistě neminete. Od nynější podoby sloupu, barokní perly Olomouce, se odlišuje. Jedná se totiž o přípravnou práci, která měla posloužit jako jedna z možných variant. Třebaže se modely k historickým uměleckým dílům zachovaly spíše výjimečně, vlastní Vlastivědné muzeum ještě jeden model Sloupu Nejsvětější Trojice. Ten zachycuje jeho realizovanou podobu a je vystaven v Informačním centru města.
Tramvaj
Závěr expozice uzavírá monumentální model kabiny historické tramvaje zhotovený v poměru 1 : 1. Zájemci mohou do kabiny vstoupit a vyzkoušet pověstný tramvajový zvonek. Model odkazuje na dějiny olomoucké dopravy, v níž tramvaje sehrály důležitou roli. První pouliční elektrická dráha byla v Olomouci zprovozněna již roku 1899. Zdejší vozidla patřila k nejstarším elektrickým na Moravě a u hlavního nádraží využívala první kolejovou smyčku ve střední Evropě.
Cínová konvice z 15. století
Objemná cínová konvice patří k souboru předmětů vztahujících se k městským cechům. Byly to organizace řemeslníků rozdělené podle náplně své práce. Konvice patřila pekařům, nejbohatšímu a nejpočetnějšímu olomouckému cechu. V dolní části konvice je vsazena mosazná pípa, odkazující na její účel. Z těchto velkých nádob (olomoucká konvice pojme až 15 litrů) se po ukončení schůzí čepovalo cechovním mistrům pivo.
Pamětní medaile na rok 1848
Na památku slavného aktu, předání vlády budoucímu císaři Františku Josefu I., k němuž došlo roku 1848 v Olomouci, bylo zhotoveno několik pamětních medailí. Ty se rozdávaly zástupci města významným osobnostem či hostům. Kromě bronzových a stříbrných kusů byly vyraženy pouze dvě zlaté. Jedna pro nového císaře Františka Josefa, druhá pro odstupujícího Ferdinanda. Zatímco František Josef dar ve speciálně vyrobeném pouzdře potaženém červeným sametem přijal, Ferdinand se ho vzdal, a tak nám zůstal dodnes zachován.
Fotogalerie
