Poslední šance slyšet příběhy palných zbraní. Výstava končí v listopadu
15. 09. 2025 – 30. 11. 2025
Vlastivědné muzeum v Olomouci
Výstava Příběhy palných zbraní se pomalu blíží ke svému konci. Navštívit ji můžete už jen do 30. listopadu 2025. V sále sv. Kláry uvidíte vojenské, lovecké, civilní i sportovní zbraně – od mistrovských děl 17. století až po současné kusy. Každý exponát nese vlastní příběh, který odhaluje nejen umění a dovednost tvůrců, ale i spletité a někdy nečekané cesty do muzejních sbírek. Součástí jsou i oblíbené komentované prohlídky. Pokud jste ještě neměli možnost tuto jedinečnou výstavu navštívit, je právě teď ten poslední okamžik. A pak se dveře zavřou. Nepropásněte jedinečnou příležitost!
Výstava Příběhy palných zbraní v Olomouci se blíží ke konci. Jaké jsou ohlasy návštěvníků, které vás nejvíce potěšily?
Jako kurátora a jednoho ze spoluautorů výstavy mne těší, že ohlasy návštěvníků, kterých k nám do muzea do těchto chvil dorazilo již více než deset tisíc, jsou v naprosté většině velmi vstřícné. Vyznívá to jak z hodnocení a vzkazů v návštěvní knize, tak z četných rozhovorů s těmi, se kterými se setkávám přímo v sále, u jednotlivých instalovaných vitrín. Jsem opravdu rád, že se výstava lidem líbí. Někteří se na ni dokonce opakovaně vracejí, mnozí přitom k nám do Olomouce váží poměrně dalekou cestu. Těší mne zájem veřejnosti o dané téma i jednotlivé vystavené exponáty, stejně jako slova uznání ze strany spokojených návštěvníků. Jsou mezi nimi skuteční znalci a milovníci zbraní i lidé dosud danou problematikou v podstatě nedotčení.
Co byste doporučil těm, kteří výstavu ještě neviděli a zvažují návštěvu na poslední chvíli?
Doporučil bych jim právě to, aby svou návštěvu na poslední chvíli nenechávali. Je nepsaným pravidlem, že krátce před ukončením výstavy počty návštěvníků výrazně rostou. Je rozhodně příjemnější si exponáty vychutnat, v klidu se zastavit u projekcí, dotykových obrazovek s příběhy či videí, než se muset přizpůsobovat ostatním. A navíc – naše výstava je poměrně rozsáhlá, čítá na tři stovky palných zbraní doplněných množstvím dalších zajímavých sbírkových předmětů. Ony opětovné návraty, o kterých již byla řeč, mají proto podle mnohých návštěvníků své opodstatnění. Výstava ale na konci listopadu definitivně končí, prodloužení již bohužel není možné.
Připravili jste také sérii komentovaných prohlídek. Čím se liší od běžné návštěvy a co mohou lidé zažít navíc?
V souladu s názvem výstavy jsou komentované prohlídky postaveny zejména na zprostředkování „příběhů“ vybraných exponátů, kterých jsme do stejnojmenné publikace s kolegy vložili rovnou stovku. Během prohlídky se některé z nich snažíme návštěvníkům více přiblížit. Jde sice zpravidla jen o letmé seznámení s osudy zbraní či jejich výrobců, ale ukazuje se, že i tyto dotyky minulosti mohou návštěvníkům umožnit lépe pochopit hlavní etapy vývoje palných zbraní v průběhu staletí.
Jaké „zákulisní“ příběhy nebo detaily o exponátech se při komentovaných prohlídkách dozvídají?
To je různé. Některé základní informace zaznívají více méně opakovaně, ale o tom, které zajímavosti či zákulisní příběhy jsou nakonec zmíněny, zpravidla rozhodují zájem a otázky těch, kteří na prohlídku přijdou. Někoho zajímají zbraně napoleonských válek, jiného revolvery nebo moderní útočné pušky. Díky tomu má každá komentovaná prohlídka jiný průběh a zaměření. Což je jistě dobře.
Setkáváte se na těchto prohlídkách s otázkami, které vás samotného překvapí?
I když se problematice zbraní a militarií obecně již nějaký čas věnuji, stále se dozvídám něco nového. Čas věnovaný přípravě výstavy nebyl v tomto ohledu rozhodně ztracený. Totéž platí o setkávání s návštěvníky. Někdy mi sdělí nějakou zajímavou informaci, jindy mne naopak svým dotazem donutí trochu „zapátrat“. Zpravidla se jedná o nějakou drobnost technického charakteru. Už se mi ale párkrát stalo, že mne víc než samotná otázka překvapila odpověď na ni. Člověk se prostě stále učí…
Co si přejete, aby si návštěvníci odnesli domů, kromě samotného zážitku z exponátů?
Na to není snadná odpověď. Každý bude výstavu vnímat jinak, každý si z ní odnese něco jiného. Určitě by ale bylo dobré, kdyby si uvědomili, že zbraně, které nás po staletí provázejí, jsou pouhé nástroje v rukou lidí. Samy o sobě nikomu neublíží. Jejich používání na druhou stranu zároveň vyžaduje dodržování určitých pravidel a nezbytnou míru osobní odpovědnosti. Především jsme ale při výběru exponátů chtěli návštěvníkům ukázat pestrost světa palných zbraní i poněkud skrytý půvab puškařského řemesla.
Dokáže podle vás výstava oslovit i mladší generaci, která nemá k historii zbraní tak blízko?
V tomto ohledu bych nebyl tak skeptický, na nezájem ze strany mladých návštěvníků si naše výstava rozhodně nemůže stěžovat. Několikrát mne mile překvapily i jejich znalosti, zvláště v oblasti moderních zbraní. Důvody jejich zájmu jsou jistě různé, ale osobně si myslím, že se jedná o téma dostatečně atraktivní, které dokáže mladé zaujmout.
Po skončení v Olomouci se výstava přesune do Pardubic. V čem bude tato instalace jiná?
Především je třeba říct, že se nejedná o pouhé přesunutí olomoucké výstavy do prostor pardubického zámku. I když se v Pardubicích některé exponáty z ní objeví, bude se v mnoha ohledech jednat o jinou výstavu. Odlišná bude její koncepce, architektonické i grafické řešení, jiné budou i „příběhy“, které budou návštěvníky výstavními sály provázet. Na rozdíl od Olomouce budou instalovány dva výstavní prostory, navzájem propojené. Stručně řečeno, výstava bude více „pardubická“. A to i z pohledu prezentovaných sbírkových předmětů.
Jak se těšíte na pardubickou verzi výstavy a co byste prozradil o její přípravě?
Na přípravě výstavy s pracovním názvem „Zbraně a lidé v toku času“ již s kurátorem pardubické sbírky zbraní Janem Tetřevem nějakou dobu pracujeme. Scénář je v zásadě hotový. Teď hledáme cestu, jak a čím budoucího návštěvníka oslovit a zaujmout. Jakým způsobem mu danou problematiku přiblížit, jakou formou mu předat potřebné informace a zajistit, aby se na výstavě dobře cítil.
Myslíte, že i návštěvníci v Pardubicích budou reagovat podobně jako ti olomoučtí, nebo čekáte jiný typ publika?
I když se od jara příštího roku (vernisáž je plánovaná na počátek května) výstava přesune z Moravy do Čech, zásadně jiný typ publika neočekávám. Východočeské muzeum v Pardubicích se dlouhodobě může pochlubit vysokou návštěvností, proto věřím, že si lidé najdou čas i na zhlédnutí této druhé části našeho společného muzejního projektu. A mohu prozradit, že mnozí z návštěvníků naší olomoucké výstavy Příběhy palných zbraní se již na její pardubické pokračování ptají.
Martina Vysloužilová
PhDr. Karel Podolský působí jako historik ve Vlastivědném muzeu v Olomouci, kde se na pozici kurátora věnuje sbírkám novodobých dějin a militarií. V posledních letech se autorsky podílel na realizaci několika rozsáhlejších výstavních projektů a s nimi spojených publikačních výstupů. Současně působí na katedře historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Ve své výukové a odborné činnosti se zaměřuje zejména na dějiny 20. století a dějiny vojenství.
Foto: Jan Procházka
