Zkameněliny - archiv života
30. 10. 2013 – 19. 01. 2014
Vlastivědné muzeum v Olomouci
Vlastivědné muzeum v Olomouci | Mendelův sál
30. 10. 2013 – 19. 1. 2014
Autorská výstava Zkameněliny: archiv života podala návštěvníkovi ucelené informace o rozmanitosti životních forem v různých obdobích geologické historie Země.
V úvodu výstavy byl objasněn vznik zkamenělin a jejich klasifikace i s charakteristickými ukázkami.
Vystaveny byly mnohdy unikátní a cenné zkameněliny od nejstarších geologických období až po nejmladší čtvrtohory, kolekce trilobitů z klasické oblasti českých prvohor - z Barrandienu, dále pěkné ukázky amonitů (druhohorních hlavonožců), zkamenělých ryb, ukázky prvohorní flóry i méně známých, převážně vyhynulých, skupin organismů.
___________________________________________________________________________________________
Autoři výstavy Mgr. Tomáš Lehotský, Ph.D. (Vlastivědné muzeum Olomouc) a RNDr. Vladimíra Jašková (Muzeum Prostějovska v Prostějově) nabídli návštěvníkům výstavy ucelené informace o rozmanitosti životních forem v různých obdobích geologické historie Země. K tomu sloužilo 14 instruktivních výstavních panelů, jejichž pojetí bylo často netradiční: „Na třetihorní pláži“ (pojednávající o organismech, které se vyskytovaly před 15 miliony let dokonce i na „plážích“ přímo v okolí Prostějova a Olomouce), panel „Rohy boha Amóna“ představuje amonity - nejdokonalejší hlavonožce, ovládající druhohorní moře. Málo známé a mnohdy i záhadné organismy, např. graptolity, konulárie, hyolity a tentakulity přibližuje panel „Podivní živočichové“. Za „Uklízeče moře“ jsou zase považováni populární trilobiti. Panely nazvané „Kamenný herbář“ a „Karbonské pralesy“ mapují předlouhou historii rostlinstva. Další panel označený jako „Hodiny geologů“ pojednává o geologickém čase a o výskytu hlavních skupin rostlin a živočichů během jednotlivých etap dlouhého geologického vývoje Země. Výstava byla doplněna poněkud morbidním, smutečně laděným panelem „Velká vymírání“, rozloučením s vyhynulými organismy, známými dnes pouze z fosilního záznamu. Zajímavého kontrastu dosáhli autoři výstavy kombinací moderních, populárně zaměřených výstavních panelů a klasických školních výukových tabulí, které jsou rovněž majetkem obou muzeí a jsou součástí výstavy.
Výstavní panely ovšem pouze doplňovaly unikátní a cenné konkrétní zkameněliny z depozitářů obou muzeí. Úvod výstavy na příkladech objasnil vznik zkamenělin jako naprosto unikátního přírodního jevu. Na návštěvníka výstavy čekala efektní kolekce trilobitů z klasické oblasti českých prvohor - Barrandienu, dále pěkné zkameněliny amonitů, ryb, ukázky prvohorní flóry i méně známých, převážně vyhynulých, skupin organismů. K nim patří záhadní graptoliti z jediné lokality silurských hornin na Moravě v Repešském žlebu u Stínavy. Jen popis objevu těchto nenápadných, vývojově však nesmírně důležitých živočichů z této lokality by stačil na samostatnou výstavu! Součástí výstavy byla i iluze pravěkého moře jako významného geologického fenoménu, který je úzce spojen s regionem Olomoucka a Prostějovska a objevil se zde v geologické minulosti dokonce několikrát. Třetihorní moře se zástupci červených řas, ústřic a hřebenatek a dalších měkkýšů zanechalo své stopy na řadě lokalit (Hluchov, Laškov, Myslejovice, Přemyslovice, Slatinky), které byly v minulosti zkoumány předními paleontology. Velký prostor byl na výstavě věnován jedinečné geologické lokalitě devonských vápenců u Čelechovic na Hané s četnými zkamenělinami korálů, stromatopor, měkkýšů a trilobitů. Zastoupeny jsou však i fosilie ze světových nalezišť.
Závěr výstavy patřil zástupcům nejmladších čtvrtohorních savců. Improvizované kvarterní jeskyni dominovala úplná lebka jeskynního medvěda. Mamuty – nejznámější zástupce velké fauny, dobře známé i z nálezů z cihelen a pískoven Prostějovska, připoměly fragmenty velkých kostí a stoličky.
