Cestou
24. 07. 2020 – 04. 09. 2020
Vlastivědné muzeum v Olomouci
Miroslav Šnajdr ml.
CESTOU
Miroslav Šnajdr ml. – malíř, kreslíř. Vedle výtvarné činnosti se od mládí zabývá historií letectví. K této problematice vydal od roku 1991 na padesát knižních titulů a odborných publikací. V letech 1977–1981 studoval na Střední uměleckoprůmyslové škole v Brně, obor knižní a užitá grafika (prof. Dalibor a Ivan Chatrní) a v letech 1981–1985 na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, obor speciální pedagogika. Od roku 1985 je zaměstnán jako speciální pedagog a učitel. Samostatně vystavuje od roku 1983 (ČR, Švýcarsko). Kolektivních výstav se zúčastňuje od roku 1984 (ČR, SR, Německo, Švýcarsko, Polsko, Maďarsko). Jeho práce je vedle řady domácích i zahraničních soukromých sbírek zastoupena ve sbírkách Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou, Muzea umění Olomouc a ve sbírce akciové společnosti Královopolská, Brno.
V letech 1990–2002 byl členem TT klubu výtvarných umělců a teoretiků v Brně a od roku 1991 je členem Spolku olomouckých výtvarníků. Žije a působí v Olomouci. Se základními řemeslnými znalostmi se seznámil už v dětství u svého dědečka a otce, malířů Františka a Miroslava Šnajdra st. S vlastní výtvarnou činností započal přibližně už ve dvanácti letech, kdy začal – inspirován zahraničními časopisy a četbou mayovek – kreslit do školních sešitů komiksové příběhy. Během studií na Střední uměleckoprůmyslové škole v Brně se zajímal o knižní ilustraci.
Po skončení studia se vrátil zpět do Olomouce a v jeho tvorbě lze vedle doznívání zájmu o ilustrační tvorbu vysledovat už od konce 70. let jednoznačný příklon k vypjaté, expresivním rukopisem ztvárněné figuraci. V roce 1982 si vytvořil svoji techniku mačkaných reliéfů a později vrstvených reliéfů, v nichž výchozí figurální téma (nejčastěji ženská postava) postupně opouštěl ve prospěch emocionálního účinku vlastního procesuálního vzniku díla (např. vrstvení a následné drásání papírového reliéfu) s akcentem na to, že do papírové hmoty lze vcelku bezprostředně otisknout své momentální psychofyzické rozpoložení. Od této představy byl už jen krok ke zpětnému návratu ke zřetelně čitelné figuře, tentokrát však v monumentálním měřítku.
Šnajdrovy první velkoformátové kresby vznikly už v roce 1985 a kontinuálně se jim autor věnuje dodnes. Prvotním impulsem k jejich vzniku byla mladická touha zastavit čas a navždy si pro sebe zachytit intenzivní pocity z končícího vztahu formou obkreslení obrysu ženského těla. Tím byl dán rovněž formát kreseb – určují jej rozměry lidského těla (šířka právě na rozpažení rukou).
První a snad nejvýraznější figurální soubor vznikal v letech 1985–1986 a týkal se autorovy vlastní introspekce, měl podobu série více či méně expresivních autoportrétů.Teprve potom začal Šnajdr ml. obkreslovat i jiné osoby – především sestru, přátele, a později svou ženu. Velkoformátovým kresbám se autor věnuje od roku 1997 dodnes.
Ačkoliv autor sám pokládá za těžiště své práce právě velkoformátové figurální kresby, dlouhodobě pracuje také s motivem komiksu. Reinterpretuje při tom své vlastní chlapecké komiksové příběhy i klasická komiksová díla z 30. až 60. let minulého století. V tomto duchu vytvořil řadu malířských či kresebných sérií (Rytíř Čestné legie, 1996–1999; Hrdinové, 2002, Indiáni, 2006; Roboti, 2017 – 2020; V hlavní roli žena, 2020; Pozemšťané a mimozemšťané, 2019 – 2020). V posledních letech se dotýká rovněž problému duchovní malby – zde interpretuje fragmenty svých dětských sešitů z hodin náboženství.
