Fragment mincovní destičky z keltského oppida Staré Hradisko

Zhruba okolo roku 400 př. n. l. se na Moravě objevují z antických pramenů známí Keltové. Ti jako první na našem území začali vyrábět keramiku na hrnčířském kruhu, razit vlastní mince a také zdokonalili železnou metalurgii. Jejich výrobky dodnes dokládají jejich neobyčejnou zručnost při zhotovování bronzových předmětů (např. náramků, nánožníků, šatních spon, ženských opasků atd.), které mají svůj nezaměnitelných výzdobný styl. Zhruba od roku 150 př. n. l. začala již vznikat sídliště městského typu – tzv. oppida. Jsou pokládána za střediska řemesel a obchodu, plnila správní, náboženskou a vojenskou funkci.

Nejznámějším oppidem na Moravě je Staré Hradisko na Prostějovsku, které bylo podrobeno dlouhodobému archeologickému výzkumu. Během těchto výzkumů se podařilo získat také ploché hliněné tabulky s řadami důlků, které jsou dnes interpretovány jako tzv. mincovní destičky, sloužící k odlévání mincí. Do těchto důlků se nejprve nasypal zlatý kov, žíháním v plameni došlo k jeho roztavení a do takto vzniklého polotovaru byla pomocí razidla vyražena mince. Nálezy dokládající výrobu mincí pocházejí především z keltských oppid (např. Staré Hradisko, Stradonice, Závist) a jen výjimečné se vyskytnou i na několika dalších významných lokalitách (např. Němčice na Hané). Předpokládá se, že mince mohl nechat razit pouze vysoce postavený hodnostář či náčelník keltské společnosti ovládající určité území. 

Keltové při výrobě svých mincí napodobovali především ražby makedonských vládců, hlavně se jednalo o statéry Filipa II. a Alexandra Velikého. Kromě zlatých mincí existují i jejich násobky – tedy třetinky, osminky a čtyřiadvacetinky. Jednu z nejvýznamnějších skupin tvoří statéry s motivem mušle, koníka, kance či slunce s paprsky. Keltské mince byly také raženy ve stříbře jako drobnější nominály se stejnými motivy. Mezi nálezy se však objevují i falza mincí z bronzu, které jsou pouze plátované zlatem.

Zde prezentovaný zlomek mincovní destičky z areálu keltského oppida Staré Hradisko, uložený v depozitáři Vlastivědného muzea v Olomouci, představuje němý doklad výroby mincí na střední Moravě ještě před naším letopočtem a zároveň dokládá vyspělost keltské civilizace nejen v Olomouckém kraji, ale i v celé střední Evropě.

Lukáš Hlubek