V muzeu máme upíra

Většina z vás si asi hned pomyslí, že se jedná o bájného transylvánského upíra, který se živí lidskou krví. I když s tou krví nebudeme tak daleko od pravdy. České slovo upír však označuje i malé letouny, neboli netopýry z čeledi listonosovitých. Tito letouni jsou početně rozšíření od Jižní po Střední Ameriku. Dodnes víme o třech druzích upírů, kteří se živí sáním krve z teplokrevných obratlovců, zejména dobytka, ale občas jsou známy i případy sání na spících lidech. Na nose mají tito upíři speciální teplotní receptory, pomocí nichž vyhledávají vhodnou oběť pro sání krve. Jejich řezáky a špičáky jsou velice dobře vyvinuty a ve slinách mají látky zabraňující srážení krve. Ojedinělou vlastností mezi letouny je jejich schopnost vzletu ze země. Žijí v koloniích a v rámci sociální skupiny se jedinci dokážou navzájem obdarovávat potravou – krví. Prostě když se některému jedinci moc nedaří sehnat krev, pomůžou mu jiní a on jim to zase někdy na oplátku vrátí.

Mgr. Peter Adamík, Ph. D.